2018/11 Paříž
Na cestu jsme vyrazili v pátek večer a dojeli jsme až za Norimberk do města Rothenburg ob der Tauber, což je starobylé město obehnané hradbami a jedním z nejhezčích nazdobených vánočních měst Německa, kam se každoročně sjíždí mnoho turistů. Ráno jsme udělali rychlou prohlídku města a jeli vstříc Paříži. V podstatě jsme jeli až do večera s jednou přestávkou na tankování a s jednou na oběd. Svačili jsme cestou za jízdy a na záchod rovněž.
V sobotu byly ve Francii stávky, které nám docela pomohly. Byly otevřené všechny mýtné brány a demonstranti nás pouštěli bez placení. Ušetřili jsme cca 50 EUR. Jakmile jsme se přiblížili k Paříži, tak už od předměstí začalo poskakování v zácpách. Vzhledem k bezpečnostní situaci ve Francii jsme se rozhodli zaparkovat v kempu, kde jsme strávili 4 dny. Byli jsme v kempu: Camping Paris Est, 110 Boulevard des Alliés, 94500 Champigny-sur-Marne, Francie, (GPS, 48.829755, 2.477480), který byl poměrně dobře dostupný do centra městkou dopravou. Cena kempu byla okolo 25 EUR a 2,2 EUR na osobu, takže jsme platili necelých 30 EUR/den bez elektriky. Místo v kempu jsme neměli nijak rezervované a jeli rovnou na blind do kempu a bez problémů nás vzali, ale byl poslední týden v listopadu, takže nijak exponované období. Recepce je otevřená 24 hod. denně. Výhoda této polohy je i v tom, že ve 3. zóně veřejné dopravy, takže je výhodné si koupit lístek na městkou dopravu za 40 EUR na 5 dní. Neplatí to pro Disneyland a pro Château de Versailles, které jsou až v 5 zóně a dost se tam vyskytují revizoři. I my jsme dostali pokutu 35 EUR za jízdu na černo, bohužel nevědomě.
Z kempu se vždy jede autobusem č. 101, který má zastávku před kempem na vlak RER, kterým se jede až do centra. Ale pozor, poslední autobus večer jede bohužel ve 22,20 hod., což my jsme nevěděli, takže jsme jednou museli jít v noci pěšky až do kempu, což je cca 2,2 km. I to je výhoda polohy kempu, že je z vlaku dostupný pěšky.
V Paříži funguje samozřejmě několik linek metra, označené M a zároveň přes centrum jezdí několik linek vlaků s označením RER a ty se několikrát i míjí v centru.
V Paříži jsme proběhli ty všem dobře známé zajímavosti (Vítězný oblouk, Champs-Élysées, Saint Michel, Eiffelovu věž, Notre-Dame, Montmartre, Moulin Rouge, Louvre, Château de Versailles, Disneyland), strávili jsme 2 dny na výstavišti a docela dobře jsme se zorientovali v městské dopravě a bez problémů jsme všechno městkou dopravou absolvovali. V neděli jsme procházeli centrem okolo Vítězného oblouku a po Champs-Élysées a překvapila nás velká přítomnost policistů, opálené předzahrádky, rozbité některé výlohy asi od kamenů. A večer jsme se ve zprávách dozvěděli, že den předem skoro byla válka v centru Paříže s demonstranty. Zapalovali předzahrádky, asi tam vybuchla i bomba, demolovali a rabovali obchody. Byli jsme dost překvapeni a bylo docela dobré to předem nevědět, jinak bychom do centra možná ani nešli.
V neděli jsme ještě stihli mši v katedrále Notre-Dame od 10 hod. a ještě ten samý den odpoledne jsme náhodně zažili druhou mši v katedrále Montmartre. Bohužel to bylo po celém dnu běhání po Paříži, takže se mi tam podařilo usnout na lavici. Alespoň kromě mě i mé okolí mělo nevšední zážitek, Odtud jsme se šli podívat procházkou až ke známému kabaretu Moulin Rouge.
Další příjemný zážitek jsme měli v úterý večer, kdy jsme procházeli oblasti Saint Michel, kde je zřejmě čtvrť kaváren a večerních aktivit pro turisty. I my jsme se v jednom baru zastavili na venkovní posezení, protože tam byl hezkých výhled na tamní venkovní ruch pod přístřeškem při současném děštivém večeru. Docela jsme se tam zakecali se sympatickým „naháněčem“ turistů do jejich baru, který byl z Gruzie. Krátce na to uvnitř začal živý zpěv francouzských šansonů, takže jsme na chvíli přemísti dovnitř kavárny, kde jsme strávili příjemné chvíle při živé muzice.
Ještě jsme zažili zajímavý kousek, když jsme si u Vítězného oblouku na přejezd k Eiffelově věže pronajali sdílenou koloběžku na jízdu pro nás oba dohromady. Byla to nezapomenutelně zážitková jízda. Zpočátku jsme jeli pouze po chodníku, ale vzhledem k tomu, že jsme jí poměrně dost zatížili našimi oběma těli a výkon elektromotoru nic moc a najíždění a sjíždění z chodníku a na chodník znamenalo nové rozjezdy, které byly velmi obtížné, takže po chvíli už jsme se pohybovali pouze po silnici a teprve potom to začalo být dobrodružství. Jízda pařížskými ulicemi byl nezapomenutelný zážitek. Projeli jsme několik kruháčů, prodírali jsme se mezi mnoha auty, občas jsme potřebovali projet na červenou, abychom se zase složitě nemuseli rozjíždět, až jsme nakonec po 7 km dorazili k Eiffelovce. Vůbec to nechápu, ale partnerka z té jízdy přijela trochu zpocená a já radostný, jaký to byl skvělý zážitek. Zde jsme odstavili koloběžku a pokračovali jsme svou cestou na vlak.
Kemp v den odjezdu jsme měli opustit do 12 hod. a vrátit klíče od kóje, která pro nás byla vyčleněná.Tak nakonec to šlo udělat tak, že do 12 hod. jsme přeparkovali na parkoviště k recepci, vrátili klíče za které jsme dostali zpět depozitum. Z města jsme se vrátili okolo 18,30 a pak jsme bez problémů a dalších poplatků vyrazili na cestu.
Ten večer jsme dojeli na stellplatz cca 100 km od Paříže. Ráno po probuzení jsem vyšel z karavanu a soused taktéž z karavanu a rozjel se příběh.
Ten den jsme se ještě stihli zastavit v centru Norimbeka, ale bohužel jsme se v centru ocitli až ve 20 hod. A to už zavírají vánoční trh na centrálním náměstí. Tak jsme pokoukali po okolí, nějaké pochutiny jsme si koupili ještě v jiných stáncích mimo centrum a pak už jsme jeli k domovu. Přespali jsme na našem nejfrekventovanějším stellplatze před Rozvadovem. Myslel jsem si, že už nás nic nezaskočí a v pohodě dojedeme. Nakonec jsme dojeli v pohodě, ale ráno jsme měli karavan zamrzlý a bylo docela obtížné oškrábat i čelní sklo od ledu. Když jsem vystoupil z karavanu, tak jsem málem hodil záda, jak byla celá celá plocha kompleně zamrzlá. Musel jsem se šourat pomalými a krátkými kroky. Jsem rád, že dál už jsem jel pouze autem, protože chůzí bych ten pohyb bez následků těžko zvládl. Dálnice jela velmi pomalu a předjížděli pouze odvážlivci a chvílemi se dálnice i úplně zastavila. Domů jsme nakonec dojeli bez úhony, obzlášť z této cesty a z této nebezpečně země.